Sinusitida - zánět dutin
Sinusitida může být klasifikována jako:
- akutní: zcela vyléčena za < 30 dnů;
- subakutní: zcela vyléčena za 30 až 90 dnů;
- rekurentní: ≥ 4 samostatné akutní epizody za rok, každá zcela odezní za < 30 dnů, ale recidivuje v cyklech, s alespoň 10 dny mezi úplným vymizením příznaků a začátkem nové epizody;
- chronická: trvající > 90 dní.
Akutní sinusitida
Akutní sinusitida je téměř vždy virová (např. rhinovirus, chřipka, parachřipka). U malého procenta se vyvine sekundární bakteriální infekce streptokoky, pneumokoky, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis nebo stafylokoky.
Občas se do vedlejších nosních dutin rozšíří zánět zubu, tak zvaný periapikální zubní absces maxilárního zubu.
Akutní infekce dutin vzniklé v nemocničním prostření často mají původ bakteriální, typickými mikroorganismy jsou Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa, Proteus mirabilis a Enterobacter.
Imunokompromitovaní pacienti mohou mít akutní invazivní plísňovou sinusitidu (viz tabulka Invazivní sinusitida u imunokompromitovaných pacientů).
Chronická sinusitida
Chronická sinusitida neboli chronický zánět dutin zahrnuje mnoho faktorů, které se kombinují a vytvářejí chronický zánět. Chronické alergie, strukturální abnormality (např. nosní polypy), dráždivé látky z prostředí (např. znečištění ovzduší, tabákový kouř), mukociliární dysfunkce a další faktory interagují s infekčními organismy a způsobují chronickou sinusitidu. Mikroorganismy jsou obvykle bakterie (možná jako součást biofilmu na povrchu sliznice), ale mohou to být i houby. Při léčbě chronického zánětu dutin bylo identifikováno mnoho bakterií, včetně gramnegativních tyčinek a orofaryngeálních anaerobů; polymikrobiální infekce je také běžná. V malém počtu případů je chronická maxilární sinusitida způsobena zubními infekcemi. Plísňové infekce (Aspergillus, Sporothrix, Pseudallescheria) mohou být chronické a jsou častější u starších a imunokompromitovaných pacientů.
Alergická mykotická sinusitida
Alergická mykotická sinusitida je forma chronické sinusitidy charakterizovaná difúzním ucpaným nosem, výrazně viskózním nosním sekretem a často nosními polypy. Jde o alergickou reakci na přítomnost lokálně nalezených plísní, často Aspergillus, a není způsobena invazivní infekcí.
Invazivní mykotická sinusitida
Invazivní mykotická sinusitida je agresivní, někdy smrtelná infekce u imunokompromitovaných pacientů, obvykle způsobená druhy Aspergillus nebo Mucor.
Rizikové faktory
Mezi běžné rizikové faktory pro sinusitidu patří:
- faktory, které brání normálnímu odtoku sekretu (např. alergická rýma, nosní polypy, nazogastrické nebo nasotracheální intubace);
- snížená imunita např. vlivem diabetes nebo neléčené infekce HIV;
- dlouhodobé pobyty na jednotce intenzivní péče;
- těžké popáleniny;
- cystická fibróza;
- ciliární dyskineze.
Příznaky
Akutní a chronická sinusitida způsobují podobné příznaky a symptomy, včetně hnisavého výtoku z nosu, tlaku a bolesti v obličeji, ucpaného nosu a obstrukce, ztrátu čichu, zápachu z úst a produktivního kašle (zejména v noci). Bolest je obvykle intenzivnější u akutní sinusitidy. Oblast nad postiženou dutinou může být citlivá, oteklá a začervenalá.
Maxilární sinusitida způsobuje bolest dutin v okolí horní čelisti (zánět čelistní dutiny), bolest zubů a čelní bolest hlavy.
Frontální sinusitida způsobuje čelní bolest dutin a bolest hlavy celkově.
Etmoidální sinusitida je charakteristická bolestí za očima a mezi nimi, také čelní bolestí hlavy. Jde o stav který se obvykle popisuje jako zánět dutiny v čichové kosti v blízkosti očnice doprovázený slzením.
Sfénoidní sinusitida způsobuje méně lokalizovanou bolest, která vyzařuje do čelních nebo týlních oblastí.
Společné příznaky
Celková nevolnost, horečka a zimnice naznačují rozšíření infekce i mimo dutiny.
Nosní sliznice se jeví zarudlá a nafouklá, s přítomností hnisavé zelené nebo nažloutlé rýmy.
Mezi projevy komplikací patří zčervenání pokožky nad postiženou dutinou a otok, vyboulení oka, ochrnutí očních svalů, zmatenost nebo snížená úroveň vědomí a silná bolest hlavy.
Chronický zánět vedlejších dutin (ucpané nosní dutiny) může být bez rýmy, bez bolestí a doprovázen může být jen dlouhodobě zalehlým uchem vlivem ucpaného ústí eustachovy trubice.
Diagnóza sinusitidy
Sinusové infekce jsou obvykle diagnostikovány klinicky. Zobrazovací metody nejsou indikovány u akutní sinusitidy, pokud neexistují nálezy naznačující komplikace, v takovém případě se provádí CT. U chronické sinusitidy se provádí CT a u chronické maxilární sinusitidy může být nutné pořídit rentgenové snímky vrcholů zubů k vyloučení přenosu zánětu ze zubu.
Mikrobiální kultury se provádějí jen zřídka, protože aby byly platné, musí být vzorek získán sinusovou endoskopií nebo sinusovou punkcí a to je velmi nepříjemný zákrok. Kultivace výtěru z nosního sekretu je nedostatečná. Kultivace se provádí pouze při selhání empirické léčby a u imunokompromitovaných pacientů nebo u některých nemocničních příčin sinusitidy.
Diagnóza zánětu dutin u dětí
Sinusitidu u dětí může být zpočátku obtížné odlišit od infekce horních cest dýchacích. Na bakteriální sinusitidu je podezření při hnisavém výtoku z nosu, který přetrvává > 10 dní a je doprovázen únavou a kašlem. Horečka je vzácná. Může se objevit bolest v obličeji nebo místní nepohodlí. Vyšetření nosu odhalí hnisavou drenáž (a mělo by vyloučit cizí těleso).
Diagnóza akutní sinusitidy u dětí je klinická. CT je třeba se vyhnout kvůli riziku radiační expozice, pokud se neobjeví známky orbitálních nebo intrakraniálních komplikací (např. otok kolem očí, ztráta zraku, dvojité vidění nebo ochrnutí očních svalů) nebo chronická sinusitida, která nereagovala na předchozí léčbu, nebo je podezření na vzácnou rakovinu nosohltanu (např. v případě jednostranné nosní obstrukce, bolesti, epistaxe, otoku obličeje nebo, což je více znepokojivé, zhoršeného vidění). Otok kolem očí u dítěte vyžaduje rychlé vyšetření na orbitální celulitidu a případný chirurgický zákrok, aby se zabránilo poškození zraku a intrakraniální infekci.
Léčba zánětu dutin
Místní opatření pro zefektivnění drenáže (např. pára, lokální vazokonstriktory - látky, které stahují dutiny a tím mírní jejich otok a uvolňují průchod vzduchu při dýchání)
Někdy antibiotika (např. amoxicilin/kyselina klavulanová, doxycyklin)
U akutní sinusitidy je cílem léčby zlepšení drenáže a kontrola infekce. Přírodní léčba, která pomáhá zmírnit vazokonstrikci nosu a usnadnit smrkání zahrnuje:
- inhalace páry;
- přikládání teplých, vlhkých ručníků na postižené dutiny;
- výplach nosu slaným roztokem;
- horké nápoje z listů vilínu.
Lokální vazokonstriktory, jako je fenylefrin 0,25% ve spreji každé 3 hodiny nebo oxymetazolin (Afrin, Nasivin) každých 8 až 12 hodin, jsou také účinné, ale neměly by být používány déle než 5 dní nebo v opakovaných 3denních cyklech podávání léku s přerušením na 3 dny, dokud se sinusitida nevyřeší. Systémové vazokonstriktory, jako je pseudoefedrin 30 mg perorálně (pro dospělé) každých 4 až 6 hodin, jsou méně účinné a je třeba se jim vyhnout u malých dětí.
Výplach nosu solným roztokem může symptomům také pomoci, může být zvláště užitečný pro pacienty s recidivující sinusitidou, u kterých je pravděpodobnější, že tuto techniku zvládnou a tolerují. Zde je vidět několik návodů, jak provést výplach dutin slanou vodou.
Nosní kortikosteroidní spreje mohou pomoci zmírnit příznaky, ale jejich účinnost obvykle trvá nejméně 10 dní.
Léčba antibiotiky
Ačkoli většina případů akutní sinusitidy je virových a spontánně vymizí, mnoho pacientů bylo dříve léčeno antibiotiky kvůli obtížnosti klinického rozlišení virové od bakteriální infekce. V dnešní době se však antibiotika používají selektivněji, aby se zabránilo vytvoření organismů odolných vůči nim. Léčba antibiotiky se navrhuje zahájit v následujících případech:
- Příznaky mírné až středně těžké sinusitidy, které přetrvávají po dobu ≥ 10 dnů;
- Závažné příznaky (např. horečka ≥ 39 °C, silná bolest) po dobu ≥ 3 až 4 dnů;
- Zhoršení sinusových příznaků po počátečním zlepšení typické virové infekce horních cest dýchacích ("dvojité onemocnění" nebo dvoufázové onemocnění)
Protože mnoho původců je rezistentních vůči dříve používaným lékům, současná léčba první volby je amoxicilin/kyselina klavulanová 875 mg (Amoksiklav 1g) perorálně každých 12 hodin . Pro děti platí dávkování 25 mg/kg perorálně každých 12 hodin). U pacientů s rizikem antibiotické rezistence se podává vyšší dávka 2 g perorálně každých 12 hodin (45 mg/kg perorálně každých 12 hodin u dětí). Mezi pacienty s rizikem rezistence patří:
- pacienti mladší 2 let nebo starší 65 let,
- pacienti, kteří v posledním měsíci dostávali antibiotika;
- pacienti, kteří byli v posledních 5 dnech hospitalizováni;
- pacienti, kteří mají oslabenou imunitu.
Dospělým s alergií na penicilin může být podáván doxycyklin nebo fluorochinolon (např. Levofloxacin nebo Moxifloxacin). Děti s alergií na penicilin mohou dostávat Levofloxacin nebo Klindamycin plus Cefalosporin třetí generace (Cefixime Innfarm).
Pokud dojde ke zlepšení za 3 až 5 dní, pokračuje se v užívání léku. Dospělí bez rizikových faktorů rezistence jsou léčeni celkem 5 až 7 dní; ostatní dospělí jsou léčeni po dobu 7 až 10 dnů. Děti se léčí 10 až 14 dní. Pokud nedojde ke zlepšení do 3 až 5 dnů, použije se jiný lék.
Makrolidy, Kotrimoxazol a monoterapie cefalosporiny se již nedoporučují kvůli bakteriální rezistenci. V případě ztráty zraku nebo bezprostřední možnosti ztráty zraku by měla být provedena nouzová operace.
Při léčbě chronické sinusitidy u dětí nebo dospělých se používají stejná antibiotika, ale léčba se provádí po dobu 4 až 6 týdnů. Testování citlivosti patogenů izolovaných ze sinusového exsudátu a reakce pacienta jsou vodítkem pro další léčbu.
Sinusitida, která nereaguje na antibiotickou léčbu, může vyžadovat chirurgickou léčbu (maxilární sinusotomie, etmoidektomie nebo sfenoidální sinusotomie), aby se zlepšila drenáž a ventilace a odstranil se hustý mukopurulentní materiál, epiteliální zbytky a hypertrofická sliznice. Tyto výkony se obvykle provádějí intranazálně pomocí endoskopu. Chronická frontální sinusitida se léčí osteoplastickou obliterací frontálních dutin, i když u některých pacientů ji lze léčit endoskopicky. Používání počítačem podporované intraoperační chirurgie k lokalizaci onemocnění a zabránění poranění okolních přilehlých struktur (jako je oko a mozek) je stále běžnější. Nosní obstrukce, která přispívá ke špatné drenáži, může také vyžadovat chirurgický zákrok.
Závěrečné poznatky
- Většina případů akutní sinusitidy u imunokompetentních pacientů je virových.
- Imunokompromitovaní pacienti jsou vystaveni zvýšenému riziku agresivní plísňové nebo bakteriální infekce.
- Diagnóza je klinická; v chronických, refrakterních nebo atypických případech se provádí CT a kultivace (získané endoskopií nebo sinusovou punkcí).
- Antibiotická léčba může být odložena, dokud není provedena zkouška symptomatické léčby, jejíž trvání závisí na závažnosti a načasování příznaků.
- Antibiotikem první volby je amoxicilin/kyselina klavulanová, alternativou je doxycyklin nebo respirační fluorochinolony.