Umístění slepého střeva
Slepé střevo je slepý výběžek a část tlustého střeva, která spojuje poslední oddíl tenkého střeva zvaný kyčelník se vzestupným tračníkem. Tenké střevo ústí do tlustého ne přímo na jeho počátku, ale až kousek za ním. V běžném hovoru dochází k záměně slepého střeva s apendixem, což je červovitý výběžek slepého střeva. Často zmiňovaný zápal slepého střeva je ve skutečnosti zápalem apendixu a pouze apendix je pak při nevyhnutelné operaci odstraněn. Apendix je úzký, trubicovitý ocásek, připojený na slepé střevo (caecum). Jeden jeho konec je uzavřený a druhý ústí do tlustého střeva. Měří okolo 10 cm na délku a 1 cm na šířku a zřejmě se jedná o vývojový pozůstatek. Apendix je uložen v pravém podbřišku a pro trávicí činnost nemá žádný význam. Je spíše pokládáno za lymfatický orgán, bez kterého se však tělo může snadno obejít. Uložení apendixu není u každého člověka stejné. V anatomických atlasech je popsáno 6 různých lokalizací, kde může být červovitý přívěsek nalezen, a proto ani příznaky nejsou vždy stejné.
Bolest v levém podbřišku
Nejčastější příčinou bolesti na levé straně břicha, která naštěstí není patologická, je u žen menstruace. Bohužel kromě ní nás může potrápit bolest v levém podbřišku i z celé řady jiných důvodů. Jedná se například o renální koliku, ileus neboli neprůchodnost střev, ulcerózní kolitidu, divertikulitidu – zánět postihující výchlipku střevní stěny, adnexitidu čili zánět vaječníků a vejcovodů, mimoděložní těhotenství.
Bolest v pravém podbřišku
Bolest v pravém podbřišku může mít velmi mnoho příčin. Jestliže jsou bolesti silné, stupňují se nebo ani po několika hodinách neustupují, je nejlepším řešením vyhledat praktického lékaře, který pomocí pohmatu, případně dalších vyšetření rozpozná, o co jde. Může jít jak o úplnou banalitu jako třeba zaražené větry, tak i o zánět slepého střeva nebo prasklý vřed. Bolesti v pravém podbřišku mohou souviset se zánětem žlučníku, akutní gastroenteritidou, zánětem mízních uzlin a močových cest.
Léčba spočívá v odstranění příčin. Proto je vždy vhodné vyhledat lékaře, který určí, co dotyčného člověka trápí, a pak nasadí vhodné medikamenty, doporučí léčebný postup, případně sáhne po operativním řešení.
Chronický zánět slepého střeva
Chronický zánět slepého střeva je charakteristický dlouhodobými proměnlivými bolestmi břicha. Bolesti vyskytující se kolem pupku se pozvolna stěhují k pravému podbřišku. Místo největší bolesti se většinou nachází ve dvou třetinách spojnice pupku a výběžku pánevní kosti. Tento bod se označuje McBurneyův a je pojmenován podle amerického chirurga, který jej poprvé popsal. Doprovodnými příznaky bývají často pocity na zvracení, zvracení, teploty kolem 37,5 °C, zrychlený tep, zácpa, nadýmání, nechutenství a citlivost břicha na dotek. Ojediněle se může vyskytovat i menší průjem. Bolesti se většinou zvětšují při chůzi a jiných otřesech, při kýchnutí či zakašlání. Nemocný vyhledává úlevovou polohu, kterou je většinou leh na zádech s pokrčenými koleny. Pokud už je zánět v pokročilém stadiu a začíná dráždit i břišní stěnu, objevuje se bolestivé píchnutí při náhlém uvolnění prstů při předchozím stlačení. Kromě těchto typických syndromů může toto onemocnění probíhat v různých variacích, popřípadě napodobovat jiná břišní onemocnění. Proto je nutné při jakýchkoliv problémech v oblasti břišní dutiny navštívit lékaře! Apendicitis může být často zaměněn s ledvinovou kolikou, zánětem žlučníku či gynekologickým onemocněním.
Pacient je ve většině případů ihned hospitalizován na chirurgickém oddělení. Nesmí nic jíst ani pít a je mu podána infuze. Lékař dle stavu pacienta volí konzervativní, nebo operační postup.
Konzervativní přístup znamená pobyt na nemocničním lůžku, přísnou dietu a ledové obklady na břicho. Většinou jej lékaři navrhnou, pokud bolesti ustupují nebo je zánět nepatrný. Až v 50 % odezní zánět apendixu bez nutnosti chirurgického zákroku. Zánět se však po nějaké době může objevit znova.
Častěji se však volí léčba operativní, a to i v případě, že diagnóza není zcela jasná, ale zánět slepého střeva nelze vyloučit. Zanícený apendix je odstraněn buď jedním krátkým řezem, nebo laparoskopicky (pomocí malé kamery a tenkých nástrojů). Po laparoskopickém zákroku zůstanou na břiše většinou dvě nebo tři malé jizvy. O tom, jakým způsobem bude operace provedena, rozhodne chirurg v závislosti na akutnosti zánětu a celkovém stavu pacienta. Většinou se jedná o nenáročný chirurgický zákrok, nevyžadující velkou přípravu. Po operaci je pacient většinou ještě 1 den nalačno a pak je mu předepsána dieta s postupným přidáváním potravin do jídelníčku. Pokud je průběh zánětu vážnější, případně dojde až k prasknutí apendixu či poškození pobřišnice, měla by být indikována lázeňská léčba. Po chirurgickém zákroku se již toto onemocnění nikdy nemůže opakovat.
Rekonvalescence po operaci
Pokud operace proběhne bez komplikací, měl by pacient hned druhý, popřípadě třetí den po operaci poprvé vstát z lůžka, aby se zabránilo riziku tromboembolické nemoci, při níž se v krevním oběhu vytvoří krevní sraženina, která může mít závažné následky. Dále se podávají prostředky tišící bolest (analgetika) a sleduje se odchod moči a stolice. Pokud vše proběhne bez problémů, je průměrná doba hospitalizace 4 až 7 dní a k dobrému zhojení jizvy je nutno dodržet šest týdnů bez zvýšené fyzické aktivity.
Dieta na zánět slepého střeva
Po operaci nebo při zánětu slepého střeva je dobré dodržovat alespoň 6 týdnů dietu s omezením zbytků. Je to taková strava, kdy z jídelníčku vyloučíte hodně nadýmavé potraviny (zelenina – květák, zelí, brokolice, hrášek, paprika a další druhy, které by mohly vyvolat nadýmání). Z jídelníčku dále vyřaďte potraviny, které by mohly zanechat ve střevě nějaké zbytky, to znamená slupky, zrníčka, tvrdé kousky potravin, opečené kousky potravin, ořechy a podobně. Ovoce je dobré jíst jen kompotované a jen povolené druhy. Vhodné jsou ovocné přesnídávky, pyré, rosoly z čerstvého ovoce jen banán a nastrouhané jablko. Vhodné je v tomto období pouze bílé pečivo a zároveň takové, aby nebylo čerstvé (je dobré jíst alespoň jeden den odležené pečivo). Nevhodné jsou luštěniny. Strava při vyoperování slepého střeva by měla být mechanicky a chemicky šetřící. Mechanicky šetřící znamená nejíst slupky, zrníčka, chemicky pak šetřit zažívací trakt po stránce chemické, tedy tuk (rostlinný olej) dávejte do hotových pokrmů, nesmažte a nic nepřipravujte na tuku či oleji, nepoužívejte oleje a tuky přepálené. Mouku na zahuštění pokrmů je dobré předem opéct na teflonové pánvi nasucho a poté ji vkládat do pokrmu a povařit nejméně 20 minut. Bude tak lépe stravitelnější. Po této době, tedy po 6 týdnech, se řiďte pravidly pro dietu šetřící.
Základem šetřící diety je nenadýmavá, lehce stravitelná, pestrá, chutná strava. Dieta by se měla dodržovat dlouhodobě. Při technologické úpravě pokrmů pro dietu používáme vaření, dušení, pečení, zapékání ve vodní lázni. Strava by měla být připravena doměkka, bez nestravitelných zbytků a bez tvrdých kůrek. Pokrmy upravujeme nasucho, tuk dáváme do hotového pokrmu. Zahušťujeme moukou, kterou nejméně 20 minut povaříme. Mírně solíme, nepřeslazujeme a nepřekyselujeme.
Výběr potravin
Maso
- libové maso – hovězí zadní, vepřová kýta, telecí, jehněčí, libová slepice, kuře, krůta, králík;
- ryby – sladkovodní i mořské – pstruh, štika, lín, cejn, kapr, filé;
- vnitřnosti – drůbeží játra;
- uzeniny – libová šunka, libové dietní párky, šunkový salám, dietní salám.
Mléko, mléčné výrobky
- můžeme podávat jako samostatný pokrm;
- vhodné jsou zakysané mléčné výrobky – biokys, podmáslí, kefírové mléko, jogurtové mléko;
- bílý jogurt s marmeládou a ovocem;
- Termix, Pribináček, Lakrumáček;
- tvaroh měkký i tvrdý, nízko- i plnotučný;
- sýry – tvrdé, strouhané nebo celé plátky – Eidam, Moravský bochník – sýry se nesmějí tepelně zpracovávat;
- tavené sýry přírodní nebo s jemnou příchutí.
Vejce
- v lehce stravitelné úpravě, můžeme i vejce připravené natvrdo, ale pouze ve formě pomazánky;
- maximálně 2 vejce/den.
Tuky
- čerstvé máslo, rostlinné tuky, nejvhodnější jsou rostlinné oleje.
Sacharidové potraviny
- cukr, med přiměřeně;
- mouka hladká, polohrubá i hrubá, ovesné vločky, krupice (kroupy, krupky lisujeme);
- příkrmy – brambory, bramborová kaše, těstoviny, rýže, knedlík jemný houskový a jemný bramborový, noky, halušky.
Ovoce
- čerstvé, kompotované, zmrazené, sušené (správně nabobtnané);
- banány, pomeranče, mandarinky, ananas (kompot), grapefruit, citrón, jablka, meruňky, broskve, nektarinky (loupané), hrozny (šťáva), třešně, višně, švestky, ryngle, kiwi, jahody, maliny, borůvky, meloun;
- nedoporučované – brusinky, angrešt, rybíz, hrušky, kdoule, jeřabiny, datle, fíky, kokos, ořechy, mandle, mák.
Zelenina
- mrkev, celer, petržel, černý kořen, pastinák, špenát, sterilované fazolky, hrášek, hlávkový salát, čínské zelí, květák, brokolice (individuálně v domácím léčení), červená řepa, rajčata, rajčatový protlak, rajčatová šťáva, pór (v malém množství), kedlubna, kukuřice (menší množství), cuketa, dýně, lilek, patison;
- nedoporučovaná zelenina – okurky, paprika, ředkvička, kapusta, zelí, česnek, cibule.
Koření
- kmín, vývar z kmínu, vývar z bobkového listu, nového koření, cibule, vývar z hub, malé množství sladké papriky, mletá skořice, vegeta, strouhaný perník, majoránka, natě;
- nedoporučované koření – bujón, maggi, pepř;
- kyselíme menším množstvím octa, citrónovou šťávou, citrónovým džusem.
Pečivo
- rohlíky, housky, veka, netučná vánočka, mazanec, bílý chléb, dětské piškoty, suchary, loupáčky bez máku.
Autor: © svevi
Foto: © Hariadhi