Rdesno mnohokvěté (Polygonum multiflorum)
Rdesno mnohokvěté je vytrvalá bylina, 7–10 m dlouhá, má hlízovitě zduřelé dřevnaté kořeny, jež jsou červeně hnědé, a lysou, červeně nachovou lodyhou, v horní části rozvětvenou. Listy jsou střídavě řapíkaté, čepel je úzce vejčitá až srdčitá. Květenství tvoří vrcholová nebo úžlabní lata. Květy jsou bílé, plodem je trojboká hladká lesklá nažka, uzavřená v trojkřídlém obalu ze srostlého okvětí. Rostlina vyžaduje slunné a teplé místo s oporou, po které velmi rychle šplhá vzhůru, lodyha za sezonu naroste o 3 až 10 m. Je to rostlina velmi nenáročná, jen vyžaduje lehčí půdu, občas okopat a na zimu zamulčovat slámou či listím.
U obchodníků často dochází k záměně rdesna – Polygonum a kokoříku – Polygonatum multiflorum, takže se objevuje název rdesno neboli kokořík mnohokvětý. Jde o velký omyl, protože kokořík je jako příbuzný konvalinky jedovatý, i když naštěstí ne tolik.
Zkušenosti
Rdesno mnohokvěté (Polygonum multiflorum) se v čínské medicíně nazývá He shou wu (v překladu to doslova znamená černé vlasy). V čínské medicíně je rdesno mnohokvěté považováno za bylinu, která zlepšuje funkci ledvin a tím napomáhá celkové očistě krve a organismu od škodlivých látek. Tradičně se 8–15 g kořene (kořenové hlízy) nechá 5 až 10 minut projít lehkým varem v 0,5 l vody, 10 minut se nechá odstát a poté scedí. Takto připravený odvar se užívá 2x denně na lačný žaludek.
Rdesno mnohokvěté se též užívá ke zlepšení plodnosti. U mužů zlepšuje množství spermatu, u žen pomáhá k navození ovulace.
Rdesno se využívá také k posílení a regeneraci svalstva, zpevňuje šlachy a kosti, a proto jej konzumují například sportovci a mistři bojových umění v Asii. Má omlazující účinky. Je silným přírodním antioxidantem a „vychytávačem“ volných radikálů, což má příznivé protistárnoucí účinky. Podle čínské medicíny má vlastnost, že může navrátit původní barvu již šedým vlasům. Rdesno mnohokvěté blokuje proměnu testosteronu na dihydrotestosteron a tím ochraňuje vlasy před padáním a stárnutím (šedivění). Tvrdí se o něm, že výrazně zlepšuje fyzické a psychické zdraví, snižuje krevní cholesterol, pomáhá při ateroskleróze, snižuje hypertenzi.
Využívá se celá rostlina. Lodyhy se doporučují při nespavosti, pocení, tupých bolestech, dřevěnění končetin, ekzémech a svrabu. Zevně se bylina používá v odvaru na omývání nebo se připravuje mast. Lodyhy se mohou sklízet během celé vegetace. Třetím až čtvrtým rokem se na jaře či na podzim vykopou ze země kořenové hlízy, omyjí se, nakrájí a usuší při teplotě 35 stupňů; za syrova se v tradiční čínské medicíně nepoužívají, mohou se též pražit nebo dusit a přidávat do pokrmů.
Do hrníčku nasypte 1 lžíci sušeného drceného kořene a přelijte vařící vodou. Počkejte, až zchladne. Zamíchejte a vypijte buď přecezené, nebo i s drtí. Byliny by neměly přijít do kontaktu s kovem (přípustné jsou nádoby z nerezu). Směs má výraznou a charakteristickou chuť. Je možné ji dle potřeby přisladit medem, třtinovou melasou nebo ječmenným sladem. Pro získání maxima účinků je třeba užívat směs na lačno nebo až jednu hodinu po jídle. Nejčastěji se připravuje odvar z 9–15 g drogy, který se podává 2krát denně na lačno. Bylinu neužívejte v případě zvýšených jaterních enzymů. V době užívání byliny nepodávejte alkohol. Nepoužívejte společně s česnekem, cibulí, ředkví, zázvorem či skořicí. Nepoužívá se při kašovité stolici, při přítomnosti syndromů vlhka a hlenů.
Kde sehnat sazenice
Rdesno mnohokvěté se prodává v zahradnictvích a jeho cena je rozdílná. Zde můžete koupit rdesno mnohokvěté.
Pěstování
Rdesno mnohokvěté netvoří v našich podmínkách semena. Rostlina vyžaduje slunné stanoviště a lehkou nezamokřenou půdu. Přezimuje u nás bez problémů.
Sklizeň
Používá se celá rostlina. Lodyhy se mohou sklízet během celé vegetace. Třetím až čtvrtým rokem na jaře či na podzim se ze země vykopou kořenové hlízy, omyjí se, nakrájí a usuší při teplotě 35 stupňů.
Rdesno hadí kořen versus rdesno mnohokvěté
Rdesno hadí kořen (Persicaria bistorta) je vytrvalá, 20 až 120 cm vysoká bylina. Lodyhu má přímou nebo vystoupavou, nevětvenou, zakončenou jediným lichoklasem. Přízemní listy jsou podlouhlé, vejčité nebo kopinaté, špičaté, na bázi uťaté nebo mělce srdčité, celokrajné, řapík křídlatý. Lodyžní listy jsou kopinaté až vejčité, na bázi klínovité nebo mělce srdčité, krátce řapíkaté, pouze horní listy přisedlé. Lichoklas je hustý, válcovitý, na vrcholu tupý, květy bývají jen 3 až 4 mm dlouhé, růžové, občas bílé, s nápadně vyčnívajícími tyčinkami. Rostlina kvete od května až do srpna. Má ráda vlhké louky, rašelinné louky, slatiny, světlé lužní lesy, břehy potoků, roste na půdách kyselých, s vysokou hladinou spodní vody.
V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně, nejčastěji roste v pahorkatinách, v teplých oblastech jen vzácně. Celkově roste v subarktickém a mírném pásmu Eurasie, v Evropě ale chybí na Islandu, v severní Skandinávii a ve Středozemí.
Obsahuje třísloviny katechinového, galového a elagového typu (celkem asi 15 až 20 %), flobafen, bistortovou červeň, bílkoviny, škroby, sliz, pektin, v nati významné množství kyseliny křemičité.
Sbírá se oddenek (Rhizoma bistortae), a to na jaře a na podzim, občas se sbírá i nať, a to v době květu. Očištěný oddenek se suší na slunci nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C.
Bylina působí svíravě, užívá se zejména proti průjmům a vnitřnímu krvácení. Působí též dezinfekčně, ve formě obkladů se užívá na zahnisané rány nebo zanícené vředy. Bývá rovněž účinná při některých formách leukémie, při anémii, při zánětu žil, jako kloktadlo se osvědčila pro zpevnění zubů či při zánětech v ústní dutině nebo hltanu.
Vnitřně se užívá ve formě prášku (2x až 4x denně na špičku nože) nebo ve formě nálevu (1 až 2 čajové lžičky řezané drogy na šálek vody, pije se 2x až 3x denně). Odvar, který mívá účinek razantnější, se užívá obvykle zevně, při vnitřním užití se pije jen po lžících.
Rozdíl obou popisovaných rostlin je ve vzrůstu a v jejich použití.
Autor: © svevi
Foto: © Standa