Pozitivní bakterie metabolizují laktózu, zatímco jiné tuto schopnost nemají. Mezi pozitivní druhy patří: E. coli, Citrobacter, Enterobacter, Klebsiella. Rostou v tmavě fialových koloniích, mají lesklý povrch.
Je nemožné vypracovat naprosto vyčerpávající seznam všech průmyslově vyráběných potravin obsahujících mléčné výrobky a laktózu, neboť jednotlivé recepty se navzájem velmi liší a výrobci je navíc neustále upravují. Abychom tedy měli jistotu, že určitý výrobek neobsahuje laktózu, je vždy důležité zkontrolovat celý seznam ingrediencí uvedených na obalu.
Prebiotika patří mezi cukry, jsou to oligosacharidy, jejichž množství je v mateřském mléce 12x vyšší než v mléce kravském (například laktóza). Kromě mateřského mléka se vyskytují v banánech, skořici, cibuli, artyčocích, chřestu, čekance, obilovinách.
Rodiče se sklony k nesnášenlivosti laktózy mohou svému dítěti nabídnout alternativu z kravského mléka. Ječmenná voda a laktóza s obsahem kravského nebo kozího mléka může být náhradou za mateřské mléko. Používejte stejný poměr směsi kravského mléka a ječmenné vody.
Nachází uplatnění u lidí s rychlým metabolismem, kteří chtějí nabrat hlavně svalovou hmotu. Gainer představuje kombinaci sacharidů a bílkovin. Kým kvalitu proteinových přípravků určují obsažené bílkoviny, u gainerů jsou to cukry. Levnější přípravky obsahují hlavně jednoduché cukry (laktóza, glukóza), ty dražší přípravky obsahují spíše komplexní sacharidy.
Hlavním zástupcem sacharidů v mléce je disacharid laktóza, nazývaný též mléčný cukr. Normálně se laktóza díky enzymu beta-galaktozidáza (tedy laktáza) produkovanému v tenkém střevě rozštěpí na dvě složky – glukózu a galaktózu – a ty mohou být absorbovány střevem. Pokud se tento enzym netvoří (nebo jen nedostatečně), dostává se nerozložená nebo jen částečně rozložená laktóza do tlustého střeva, kde slouží jako potrava baktériím a způsobuje obtíže. Při menší produkci laktázy se dostane nerozštěpená laktóza do hlubších záhybů střeva, které jsou osídleny bakteriemi. Zde probíhá bakteriální rozklad na mléčnou kyselinu, octovou kyselinu, oxid uhličitý, metan a vodík. Schopností laktózy vázat vodu stoupá osmotický tlak a voda teče do střeva. Současné tvoření kyselin podporuje pohyb střeva, následkem je nadýmání a průjem. Vzniklé plyny nadýmají břišní prostor a způsobují vedle nadýmání také tlakové bolesti. Tyto plyny mohou proniknout stěnou střeva a dostat se do krve. Nadto způsobuje velké množství laktózy nárůst kolibakterií v tlustém střevě. Zatěžováním střeva se však z intolerance může vyvinout alergie. Jako následek narušené střevní flóry se mohou střevní sliznice stát propustnými a nemohou již plnit funkci bariéry. Nestrávené zbytky jídel, například molekuly bílkovin, mohou proniknout střevní stěnou a dostat se tak do krve a do orgánů. Tam působí toxicky a jsou příčinou četných obtíží a nemocí. Vysoká konzumace mléčného cukru zvyšuje možnost vzniku obezity a nadváhy. Mléčný cukr může působit projímavě, nadýmat a způsobovat křeče v žaludku.
Chemický vzorec laktózy je C12H22O11, molekulová hmotnost činí 342,3 g/mol. Laktózu tvoří dvě molekulové podjednotky – β-D-galaktóza a β-D-glukóza – spojené β1-4 glykozidickou vazbou.
Laktóza neboli mléčný cukr je cukr, který se vyskytuje v mléce. Laktóza je disacharid obsahující molekuly galaktózy a glukózy propojené glykosidickými vazbami. Aby bylo lidské tělo schopno přijímat energii ze složených cukrů (polysacharidů), ty musí být rozloženy na jednoduché cukry (monosacharidy). Monosacharidy jsou následně absorbovány do krevního oběhu jako okamžitý zdroj energie. K tomu, aby mohla být laktóza rozložena na jednoduché cukry glukózu a galaktózu, potřebuje tělo enzym laktázu. Pokud se laktáza v potřebném množství v těle nenachází, případně se nenachází v dostatečném množství, nebo je nedostatečně aktivní, nemůže se laktóza rozložit. Výsledkem je bolest břicha, nafouknutí a průjmy. Z tohoto důvodu se mnoho lidí vyhýbá konzumaci mléka či mléčných výrobků. Výrazné omezení nebo vyloučení mléčných výrobků ze stravy však může způsobit nedostatečný příjem vápníku. To může vést k pozdějším zdravotním problémům, jako je například osteoporóza. Alternativou pro lidi s intolerancí laktózy může být konzumace bezlaktózového mléka a mléčných výrobků namísto potravin z mléka obsahujících laktózu. Dodatečným přidáním enzymu laktázy do mléčných výrobků ve výrobním procesu je možné dosáhnout rozštěpení laktózy na glukózu a galaktózu. Z tohoto důvodu jsou bezlaktózové produkty dobře akceptované a lehce stravitelné. Všechny ostatní přirozené složky jako mléčné bílkoviny, vápník, vitamíny a energie zůstávají v těchto výrobcích nezměněny. Takto si mléčné výrobky mohou v klidu vychutnávat i lidé s intolerancí laktózy.
Na začátek pár pojmů. Laktóza je mléčný cukr, který je bohatým zdrojem sacharidů. Na jeho trávení je potřebný enzym laktáza. O nesnášenlivosti (intoleranci) laktózy mluvíme tehdy, když je množství tohoto enzymu či jeho tvorba nedostačující, laktóza se ve střevě nerozkládá, případně se rozkládá nedostatečně, což způsobuje především trávicí potíže. Nedostatek laktázy může být vrozený – vyskytuje se zřídka, nejčastěji u novorozenců. Pro předčasně narozené děti je typický nezralý trávicí trakt a také nedostatek enzymu laktázy. Jeho tvorba postupně vzrůstá, ale při obtížích je vhodné podávat namísto mateřského mléka, které je bohatým zdrojem laktózy, bezlaktózové umělé mléko. Další typ intolerance laktózy je fyziologický – stoupá s přibývajícím věkem. Dočasný typ se objevuje například tehdy, když má dítě celiakii, překoná rotavirový průjem, salmonelózu anebo podobné onemocnění. Po zotavení střevní sliznice se stav postupně upravuje a bolesti či průjmy po zkonzumování mléka nebo výrobků z něj ustupují.
Nerozštěpená laktóza je ve střevě nadbytečná. Střevo se snaží svůj obsah naředit, proto dovnitř jeho průsvitu začne pronikat velké množství vody, která způsobí zvětšení objemu střevního obsahu, což se projeví urychlením peristaltiky a vzniká průjem. Laktóza navíc v tlustém střevě představuje potravu pro bakterie, které ji začnou kvasit. Tím vzniká mnoho produktů – vodík, plyny jako metan a oxid uhličitý, a také organické kyseliny, které dráždí střevní stěnu a vyvolávají křeče a bolesti břicha. Vodík se vstřebává a bývá vydechován plícemi, čehož se využívá při diagnostice onemocnění. Důsledkem nedostatečného zpracování laktózy pak bývá kysele zapáchající průjem objevující se v návaznosti na konzumaci mléka (30 minut až 12 hodin), dále roztažení střev, kručení v břiše a přelévání obsahu střev. Průjem bývá doprovázen zvýšeným odchodem plynů. U některých pacientů, zejména kojenců, nebývá typickým příznakem průjem, ale bolesti břicha, následné odmítání potravy a nedostatečné přibývání dítěte na váze.
Sacharidy známe v mnoha podobách. Uveďme si tedy jejich základní druhy. „Nejsladším“ cukrem je fruktóza, kterou najdeme například v ovoci nebo také v medu. Podle sladkosti pak následuje sacharóza (cukrová třtina), glukóza (ovoce, med, zelenina), maltóza a laktóza neboli mléčný cukr. Neměli bychom ale zapomínat, že velmi důležitý zdroj sacharidů tvoří v naší potravě také škrob, obsažený například v bramborách nebo obilovinách.
Glukóza neboli hroznový cukr je nejdůležitějším energetickým substrátem pro organismus. Právě jen glukózu mohou jako zdroj energie využívat například mozek nebo sítnice. V přírodě se vyskytuje v rostlinách jako produkt fotosyntézy a pro rostliny představuje zdroj energie. Hromadí se především v plodech rostlin.
Fruktóza se nachází v ovoci, medu a některé zelenině. V zažívacím traktu se uvolňuje rozkladem sacharózy. Pro její vstup do buňky není zapotřebí inzulín.
Galaktóza – jejím nejvýznamnějším zdrojem je mléčný cukr, laktóza. Je součástí mateřského mléka a je tedy důležitým zdrojem energie pro kojence. Významná pro organismus je především tím, že se velice jednoduše v těle přeměňuje na glukózu.
Sacharóza je sacharid, který je v naší stravě zastoupen nejhojněji. Nachází se v cukrové třtině a cukrové řepě. Je velice vydatným zdrojem energie, a proto je v současné době nejpoužívanějším sladidlem. V organismu se rozkládá na glukózu a fruktózu. Pozor ale na její užívání! Její vysoký glykemický index způsobuje to, že rapidně vyvolává sekreci inzulínu. Díky tomu není vhodná jako sladidlo pro diabetiky.
Laktóza neboli mléčný cukr. Někteří lidé mohou trpět nepříjemnými potížemi při trávení laktózy. Jejich problém je dán nedostatkem enzymu, který štěpí laktózu. Nezpracovaná laktóza se pak hromadí ve střevech a působí nepříjemné problémy.
Většina lidí může v průběhu užívání přípravku Rosucard řídit motorová vozidla nebo ovládat stroje. U některých lidí se může v průběhu léčby objevit závrať. Pokud je to váš případ, poraďte se s lékařem dříve, než budete řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje.
ROSUCARD obsahuje monohydrát laktózy. Přípravek Rosucard 10 mg potahované tablety obsahuje 60 mg monohydrátu laktózy. Rosucard 20 mg potahované tablety obsahuje 120 mg monohydrátu laktózy, Rosucard 40 mg potahované tablety obsahuje 240 mg monohydrátu laktózy. Pokud vám lékař řekl, že špatně snášíte některé cukry (laktóza, mléčný cukr), informujte o tom lékaře předtím, než začnete užívat Rosucard.
Celer miřík, někdy též nazývaný cerel, v sobě obsahuje bílkoviny, silice, puriny, glycidy, apiin, cholin, vitamíny B1, B2, PP, a asi 7 mg vitamínu C ve 100 g hmoty; z minerálních látek především vápník, sodík, draslík, hořčík a fosfor.
Sacharidy můžeme dále rozlišit podle toho, zda mají rostlinný či živočišný původ. Rostlinnými zdroji sacharidů je především ovoce (fruktóza), brambory a obiloviny (škrob). Z živočišných zdrojů je třeba jmenovat maso nebo játra (glykogen), mléko a mléčné výrobky (laktóza). Nevýhodou zůstává, že s příjmem sacharidů je spojen i příjem cholesterolů a tuků.
Cukr, sladkosti a zejména čokoláda krátkodobě zlepšují náladu a právě tento pocit může vznikat jako jakási závislost. Konzumace sladkostí nám na chvíli pomůže zlepšit náladu a zbavit se chuti na sladké. Bohužel za nějakou dobu se může dostavit pocit slabosti a opětovné chuti na sladké. Je to dáno tím, že sladké potraviny mají vysoký glykemický index a člověk je se svým krevním cukrem jako na houpačce. Což souvisí se vznikem cukrovky.
Alergie na bílkovinu kravského mléka se řadí mezi nejrozšířenější potravinové alergie. Nejčastěji se objevuje u kojenců – v 95 % případů se objeví v prvním roce života dítěte, naprostá většina dokonce během prvních čtyř měsíců. Postiženo je asi 2–5 % kojenců. U devíti z deseti pacientů tato alergie vymizí do tří let.
Příznaky alergie na bílkovinu kravského mléka jsou různé, jedná se zejména o trávicí potíže (průjmy, koliky, zvracení), kožní projevy (atopický ekzém, kopřivka) a respirační obtíže (alergická rýma, astma), v některých případech můžeme pozorovat i neprospívání a chudokrevnost.
Při alergii na bílkovinu kravského mléka se přistupuje ke striktní dietě. Vysadí se mléko i mléčné výrobky, je nutné se vyvarovat všech zdrojů kravských bílkovin. U kojených dětí je obvykle možné s kojením pokračovat, v některých případech se kojícím matkám doporučuje dodržovat speciální dietu. U nekojených dětí je nutné používat speciálně upravená mléka s plně naštěpenou (hydrolyzovanou) bílkovinou.
Hexavakcína je určena pro ty nejmenší. Podává se ve třech dávkách a chrání proti šesti nemocem (záškrt, tetanus, dávivý kašel, hepatitida B, haemophilus influenzae, dětská obrna). Vzhledem k tomu, že se jedná o očkování proti šesti onemocněním, není účinných látek zrovna málo. Podívejte se na složení:
Haemophilus influenzae typus b polysaccharidum (polyribosylribitoli phosphas)
Conjugata cum tetani anatoxinum (nosný protein)
Pomocné látky:
Prášek Hib: bezvodá laktóza
Suspenze DTPa-HBV-IPV: chlorid sodný (NaCl), kultivační médium 199 obsahující hlavně aminokyseliny, minerální soli, vitamíny; voda na injekci.
Obsah hliníku (celkem 0,82 miligramů Al3+, vyrobeno pomocí rekombinantní DNA technologie na kultuře kvasinkových buněk, pomnoženo na VERO buňkách – buňky ledvin kočkodana afrického) je ve vakcíně proto, aby vakcína vůbec fungovala. Jeho účelem je nabudit imunitní reakci.
Hexavakcína je plně hrazena ze zdravotního pojištění. Pokud ji kupujete jako samoplátce, tak se jedná o cenu 1 500 Kč za jednu dávku.
Alergie na mléko je abnormální reakce těla na proteiny, které se nacházejí v kravském mléce. Alergie na mléko je nejčastější u kojenců a malých dětí. Starší děti obvykle z alergie na mléko vyrostou a v dospělosti s tím už problémy nemají. Mléko a mléčné výrobky se nacházejí v mnoha potravinách. Zjevnými formami mléka jsou smetana, sýr, máslo, zmrzlina a jogurt. Mléko a mléčné výrobky mohou být také skryté v běžně konzumovaných potravinách. Chcete-li se vyhnout potravinám, které obsahují mléčné výrobky, musíte si přečíst štítky potravin.
Mléko je důležitým zdrojem vápníku. Vaše dítě potřebuje vápník pro zdravé kosti, zuby a nervy. Promluvte si s lékařem vašeho dítěte o potravinách s vápníkem, které můžete dát svému dítěti. Mezi příklady patří zelená listová zelenina, pomerančový džus s přidaným vápníkem, fíky, tofu a sušené fazole. Mléko je možné nahradit mlékem sojovým nebo mandlovým. Až zcela vyřadíte mléčné výrobky, tak opatrně můžete vyzkoušet produkty z kozího či ovčího mléka.
Je třeba vyloučit všechny potraviny, které mají na štítku uvedeno:
Umělá příchuť másla
Máslo, máslový tuk
Podmáslí
Kasein
Kaseináty (amonium, vápník, hořčík, draslík, sodík)
Sýr, tvaroh
Šlehačka, smetana
Pudink
Ghee
Hydrolyzáty (kasein, mléčná bílkovina, bílkovina, syrovátka, syrovátková bílkovina)
Laktalbumin, laktalbumin fosfát
Lactoglobulin
Laktóza
Lactoferrin
Mléko (derivát, bílkovina, pevné látky, slad, kondenzované, odpařené, suché, celé, nízkotučné, beztukové, nízkotučné)
Nugát
Kasein ze syřidla
Zakysaná smetana
Kyslá smetana
Syrovátka (delaktovaná, demineralizovaná, proteinový koncentrát)
Jogurt