Warning: Undefined array key 0 in /www/hosting/publicatus.cz/master2/pages/phrase.php on line 130
Warning: Undefined array key 0 in /www/hosting/publicatus.cz/master2/pages/phrase.php on line 149
Kysané zelí obsahuje řadu vitamínů a zdraví prospěšných látek. V minulosti bylo využíváno jako dostupný zdroj vitamínu C v období zimy, kdy byl nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny. Domácí kysané zelí se s tím z obchodu nedá srovnat ani v chuti, ani v obsahu vitamínů. Základem úspěchu je kvalitní keramický zelák. Zelí v něm správně vykvasí a vydrží vám klidně i celou zimu, to už záleží na velikosti zeláku a vaší spotřebě.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ ZELÍ A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Rychtářová.
V bílém zelí je hodně vitamínu K , ráda bych věděla jak je to u červeného zelí?Děkuji za odpovědˇ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červeném zelí je vitamínu K také poměrně hodně. Během léčby Warfarinem byste měla denně přijmout stejné množství vitaminu K a to 90 mikrogramů každý den. Čtvrka hlavy červeného zelí obsahuje právě 90 mikrogramů vitamínu K. Takže pokud přijímáte během dne i jiné potraviny s obsahem vitamínu K, tak jste již nad limit.
Domácí nakládané kysané zelí lze konzumovat při onemocnění dnou. Bílé zelí ve 100 g obsahuje 13 a zelí červené 17 purinů. Kysané zelí obsahuje ve 100 g 8 purinů.
hlávkové zelí (množství podle toho, kolik ho na zimu potřebujete)
sůl, kmín, celý pepř
dle chuti křen
Postup:
Nakrouhejte si, popřípadě si můžete koupit již krouhané zelí, nasypte je do vaničky, posolte (na 1 kg zelí 3 dkg soli), posypte kmínem a celým pepřem a nechte alespoň 3–4 hodiny pustit šťávu. Potom zelí natlačte do 0,7 l sklenic tak, aby v každé byla i šťáva, a zavíčkujte. Můžete použít i šroubovací víčka. Sklenice postavte na plechy, nejlépe k topení nebo někam do tepla. Víčka se vypoulí, protože zelí pracuje, a stéká z nich šťáva. Nechte takto asi 2–3 týdny, víčka by se měla „vcucnout“, ale pokud se tak nestane, nevadí. Zaneste zelí do sklepa, kde vám vydrží a můžete jej postupně konzumovat. Jestli si nejste jistí výsledkem, otevřete jednu sklenici. Zelí by mělo být křupavé a moc dobré.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Warfarin a kysele zeli. Může se občas třeba 1krat za měsíc jedna lžíce krásného zelí uvareneho.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysané zelí je skutečný poklad plný vitamínu C a prebiotické vlákniny a mělo by být konzumováno často, ikdyž užíváte Warfarin. Musíte ale vědět, že hrnek kysaného zelí obsahuje 30 mikrogramů vitamínu K a jde tedy o 1/3 denní dávky tohoto vitamínu. Za jeden den můžete sníst maximálně tři hrnky kysaného zelí, v takovém případě ale už nesmíte sníst nic, co je rostlinného původu v tom samém dni.
Nakrouhané stlačené zelí musí kvasit alespoň dva týdny v teple při teplotě kolem 18 °C. Zelí kvasí jen když je ponořené ve vlastní šťávě. Po dvou týdnech je možné odebírat první kysané zelí. Kvašení bude probíhat dále a zelí bude čím dál tím víc křehčí a kyselejší.
V naší poradně s názvem WARFARIN A KYSANÉ ZELÍ JAKO PŘÍLOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slava.
Kysané zelí a warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
100 gramů kysaného zelí obsahuje 67 mikrogramů vitamínu K. Pacienti užívající Warfarin mají denní limit pro příjem vitamínu K stanoven v rozsahu 90 až 110 mikrogramů. Kysané zelí tak patří mezi potraviny, které je třeba hlídat. Kysané zelí by nemělo chybět ve zdravém jídelníčku, ani u lidí, kteří užívají Warfarin. Kysaného zelí nesmí být moc, jen jedna lžíce za den. Pokud se neudržíte a sníte ho více, tak se zastavte na 150 gramech. Vyšší množství zelí by již vážně narušilo funkci Warfarinu a zvýšilo riziko tvorby krevních sraženin. V den kdy si dáte zelí musíte omezit nějakou jinou potravinu bohatou na vitamín K. Obvykle to jsou zelené plody a listy, ale například i rajčata.
Pokud toužíte po chuti kysaného zelí a nechcete si narušovat svoji dietu, tak zkuste popíjet přecezenou vodu z kysaného zelí. Ta obsahuje vitamín K jen v zanedbatelném množství.
Ingredience: ½ hlávky syrového bílého zelí, 2 velké cibule, 8 ks čerstvého či sušeného bobkového listu, 1 hrst rozinek, 1 lžíce celého nového koření, 2 lžíce celého kmínu, 1 lžička jalovce, 1 lžička barevného celého pepře, 200–300 ml převařené vlažné vody, 5 lžic hrubozrnné soli
Postup: Nejdříve očistěte zelí od svrchních listů, stejně tak od tvrdého košťálu. Větším ostrým nožem začněte zelí krouhat na nudličky (šířka nudliček záleží na vaší chuti). Pokud máte rádi, přidejte cibuli, kterou oloupejte a pokrájejte také na nudličky. Nakrájené zelí začněte pěchovat do sklenice po vrstvách, vždy spolu s cibulí (jestli máte rádi), kořením a bobkovým listem. Sůl odložte na později. Zelí ve sklenici nechte chvíli „sednout“. Ve vyšší nádobě rozpusťte sůl ve vlažné vodě (cca 40 stupňů) a pomocí trychtýře přelijte roztok do sklenice se zelím. Pozor, ne úplně po okraj. Sklenici nechte otevřenou „dýchat“. Solný roztok dolévejte ještě dvakrát nebo třikrát a vždy řádně promíchejte. Za 3 dny máte hotovo.
V naší poradně s názvem VARFARIN KONTRA KVAŠENÉ OKURKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Buchtová.
Dobrý den.
Mohu jíst menší množství kvašených okurek a ještě jak je to s hlávkovým zelím.Děkuji za odpověď.
Anna Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlávkové zelí je zelené a obsahuje mnoho vitamínu K. Jedna hlávka zelí veliká 17 cm obsahuje téměř 1000 mikrogramů vitamínu K. Když z této hlávky odtrhnete jeden list, tak bude obsahovat 25 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li čtyři listy zelí, tak máte vyčerpán limit pro daný den. Je li zelí naložené, tak pak jeden šálek kysaného zelí bude obsahovat 19 mikrogramů vitamínu K. Je li zelí červené, tak jedna hlávka velká 14 cm obsahuje 430 mikrogramů vitamínu K. Jeden list červeného zelí bude obsahovat 9 mikrogramů vitamínu K. Červeného zelí si můžete dopřát o něco více, než toho zeleného, které byste raději neměla používat vůbec.
Ingredience: 5,5 kg hlávkového zelí, 250 g jablek zbavených jádřinců, 130 g očištěné mrkve, 100 g soli, 10 g kmínu, 5 g semínek kopru, 6 ks bobkového listu
Postup: Zelí očistíme, opláchneme a ručně nebo pomocí kruhadla nakrouháme (bez košťálů). Do nakrouhaného zelí přimícháme sůl, kmín a koprová semínka. Směs vložíme do kameninové nádoby nebo dřevěného sudu a dobře upěchujeme (například dřevěnou palicí). Přebytečnou šťávu odléváme. V nádobě necháme místo, aby se šťáva během fermentace nevylévala. Mezi jednotlivé vrstvy zelí přidáme nastrouhanou mrkev, čtvrtky jablek a bobkové listy. Povrch připraveného zelí přikryjeme vyvařeným kouskem plátna, na ně položíme vydrhnuté a propařené prkénko nebo talířek a zatížíme například kamenem. Necháme 2 dny v teple kolem 18 °C kvasit. Třetí den nádobu se zelím přemístíme do chladnější místnosti, aby okolní teplota měla kolem 8–10 °C, necháme kysat. Zpočátku můžeme zelí čistou dřevěnou palicí opakovaně stlačovat, podpoříme tak fermentaci a únik plynů, zelí však musí mít po celou dobu přípravy i přechovávání povrch zalitý šťávou, jinak plesniví a hnije. Kvašení trvá cca 4 týdny. Hotové zelí uchováváme v chladnu a temnu, přičemž zelí musí být stále ponořené v tekutině. Objeví-li se povrchová plíseň, musíme ji ihned odstranit, prkénko pokaždé vydrhneme a spaříme, plátno vyvaříme.
Kysané neboli kyselé zelí je, jak všichni víme, jemně nakrájené hlávkové zelí, které se nechalo zkvasit pomocí bakterií mléčného kvašení. Za jeho charakteristickou kyselou chuť může tedy kyselina mléčná, která vznikla kvašením cukrů obsažených v čerstvém zelí.
V naší poradně s názvem WARFARIN 5MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Slavík.
Užívám Warfarin 5mg.Mohu konzumovat zeleninu(rajčata,ředkvičky,česnek) a lžičku jablečného octa ve sklenici vody?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je třeba dbát na příjem vitamínu K. Množství přijatého vitamínu K za jeden den by mělo být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Různé potraviny mají různé množství vitamínu K. To znamená, že když do svého jídelníčku zařadíte nějakou potravinu, tak byste měl ubrat jinou potravinu s podobným množstvím vitamínu K. Takto můžete konzumovat prakticky jakékoliv potraviny, ale v přiměřeném množství. Ředkvičky, česnek a jablečný ocet patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. Rajče obsahuje více vitamínu K a sníte-li jich jeden kilogram během jednoho dne, tak jste vyčerpal téměř veškerý limit pro příjem vitamínu K. Pro přehled uvádím množství vitamínu K ve vámi uvedených potravinách:
- 100 gramů rajčat obsahuje 7,9 mikrogramů vitamínu K
- 1 hlavička ředkvičky obsahuje 0,06 mikrogramů vitamínu K
- 1 stroužek česneku obsahuje 0,05 mikrogramů vitamínu K
- Jablečný ocet neobsahuje žádný vitamín K a nijak neovlivňuje účinky Warfarinu.
Návod na rychlokvašené zelí, které je hotové už za 3 dny
Suroviny:
2 kg bílého hlávkového zelí
1 brambor
trochu chleba
kmín, sůl a pepř
Postup:
Zelí omyjte a nakrouhejte. Na dno většího hrnce dejte chlebovou kůrku, syrovou bramboru vcelku a navrch napěchujte nakrouhané zelí. Jednotlivé vrstvy zelí posypte solí, pepřem, kmínem a navrch položte bobkový list. Nakonec zelí přelijte převařenou vlažnou vodou a zakryjte. Nechte kvasit 2–3 dny. Takto připravené zelí je však třeba hned zkonzumovat, jinak by se zkazilo.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, ujistěte se, že zbylá zelenina je zatlačena pod solanku, abyste si ji ochránili po dlouhou dobu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana.
Milá Kamčo,moc díky za super recept ...i když je dost složitý,kvašení je nej zpusob .Zrovna nakládáme zelí . až vyzkouším kapustu napíšu .....zelí je zajeté už desítky let. Zuzana
Sterilizace kysaného zelí udrží zelí déle k použitelnosti, ovšem sterilizací se veškerá pozitiva kysaného zelí ztrácí. Pokud i tak chceme, abychom měli zelí do zásoby, tak když kysané zelí dosáhne optimální kyselosti, to je nejčastěji po 3 týdnech, můžeme jej sterilovat. Vhodné jsou sklenice s obsahem 0, 7 l, sklenice bohatě naplníme kysaným zelím, uzavřeme a sterilujeme 45 minut při teplotě 65 stupňů, pak necháme volně vychladnout víčkem dolů.
Sterilizovat zelí lze i nekysané a to dle své fantazie. Můžeme jej různě kombinovat s jinou zeleninou nebo různými nálevy.
V příběhu NÁVOD NA RYCHLOKVAŠENÉ ZELÍ KTERÉ JE HOTOVÉ UŽ ZA 3 DNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada.
Dobrý den, pokouším se delší dobu si udělat rychlokvašené zelí, ale po dnu až dvou začne mít hořkou, nebo takovou divnou chuť. Čím by to mohlo být? Při jaké teplotě by měla nádoba se zelím být? Také by mě zajímalo, zda nejsou na trhu menší nádoby na kvašení zelí. Třeba čtvrt litru až půllitr.
Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1/2 kg červené řepy, 1/2 kg zelí bílého nebo červeného, 17 g mořské soli, kmín, skleněnou či dřevěnou nádobu, nejlépe však keramickou na kvašení
Postup:Zelí nakrájíme najemno, ředkve nastrouháme nahrubo. Vše smícháme dohromady, přidáme mořskou sůl, kmín (pozor, s kmínem šetřete, jinak bude směs velmi aromatická) a dobře prohněteme. Jakmile směs pustí šťávu, začneme ji pěchovat do nádoby. Pokud nemáte speciální keramickou nádobu na kvašenou zeleninu, ale například sklenici, je třeba ji zatížit talířkem a kamenem či sklenicí s vodou. Nádobu se směsí necháme 3 až 5 dní kvasit při pokojové teplotě. Jakmile je zelenina zkvašená a je v ní poměrně hodně šťávy, můžeme směsí naplnit malé skleničky, které dobře uzavřeme a uschováme v ledničce nebo ve sklepě. Zeleninu můžeme ponechat i v nádobě, kde kvasila. Vždy ale musíme dbát na to, aby byla zelenina ponořená v kysané šťávě. Jestliže je šťávy málo, dolijeme čistou vodu.
Ingredience: 1/2 kg vepřového masa, sladkokyselé zelí (sklenice celá i s nálevem), velká cibule, sůl, pepř, mletá sladká paprika
Postup: Do hrnce nakrájíme na kostičky vepřové maso, syrovou cibuli na větší kousky (na měsíčky), vyklopíme celou sklenici zelí, opepříme, osolíme a obarvíme mletou paprikou. Důkladně promícháme, přikryjeme poklicí a vložíme do trouby.
Nejdříve pečeme na 250 °C asi půl hodiny, poté snížíme teplotu na 200 °C a pečeme přibližně 1 hodinu. Guláš poté dáme do jiného hrnce a na plotně jej zaděláme zakysanou smetanou. Lze také použít čtvrt litru mléka a hladkou mouku. Jako přílohu podáváme houskový, ale klidně i bramborový knedlík. Tento guláš je opravdu výtečný.
Postup: Zelí omyjeme a nakrouháme. Na dno většího hrnce dáme chlebovou kůrku, syrovou bramboru vcelku a navrch napěchujeme zelí. Jednotlivé vrstvy zelí posypeme solí, pepřem, kmínem a přidáme bobkový list. Nakonec zelí přelijeme převařenou vlažnou vodou a zakryjeme plátnem. Necháme kvasit 2–3 dny. Takto připravené zelí je třeba hned zkonzumovat, jinak by se zkazilo.
Tip: S troškou fantazie může dát i obyčejnému zelí skvělou příchuť:
klasická varianta: kmín, bobkový list
ovocná varianta: zelí zajímavě doplňují borůvky (zabezpečují lehkou stravitelnost), dále je vhodný ananas, jablka, hroznové víno, rozinky, sušené datle či fíky
smetanová varianta: zakysaná smetana nebo smetana na vaření zjemní chuť zelí a zvýrazní například chuť pokrmu, jako je zelňačka nebo segedínský guláš
Trend fermentovaných neboli zkvašených potravin je dnes zjevný a lidé se k této tradiční technice uchovávání potravin vracejí. Nejenže je výsledný pokrm velmi zdravý, ale má i specifickou chuť.
Na jeho přípravu se nejčastěji používají kamenné či keramické džbery nebo velké dózy, ale ty už dnes v domácnostech nejsou tak často k mání. Tudíž postačí i litrová sklenice s těsnicím klipsem. Sklenici při procesu kvašení však nechte otevřenou, přikrytou jen plátnem.
Kysané zelí zalijte vařící vodou, přidejte kmín, sůl a za občasného zamíchání duste do poloměkka. Na rozpáleném tuku osmahněte dorůžova nadrobno nakrájenou cibuli, zaprašte ji hladkou moukou a po mírném osmahnutí zamíchejte do zelí. Za občasného promíchání doduste doměkka. Ke konci dušení zelí přislaďte a podle potřeby dosolte. Takto připravené zelí je vhodné jako příloha k pečené drůbeži, k uzenému nebo pečenému masu. Zelí můžete připravit i bez zahuštění moukou. Když máte k dispozici moc kyselé zelí, propláchněte ho před dušením pod tekoucí vodou, ale zbavíte se tím vitaminů a minerálů, které obsahuje.
Po kvašení se kysané zelí dá v chladnu nebo po sterilaci uchovat několik měsíců až do sklizně čerstvého zelí. Právě kysání umožňuje, že lze zelí konzumovat po celý rok. Obsah vitamínu C je v kysaném zelí dokonce vyšší než v čerstvém, což je důsledek činnosti bakterií mléčného kvašení. Již 200 g kysaného zelí pokryje u člověka denní potřebu vitamínu C. Kromě toho při kvašení vzniká kyselina mléčná, která je nejenom chuťově lahodná, ale také zdravá, což se o kyselině octové, používané ke konzervaci, říct nedá. Zelí působí také proti depresím a obsah vitamínu B12 je dobrý pro nervovou soustavu. Vysoké množství vitamínu C zvyšuje imunitu a je velice potřebné ke tvorbě hormonů. Tyto dva vitamíny ale nejsou jediná pozitiva, v kysaném zelí najdeme také draslík, železo, vápník a zinek. Sterilace udrží kysané zelí déle použitelné, ovšem tímto procesem se veškerý přínos kysaného zelí ztrácí. Tím nejjednodušším receptem, jak nejlépe uchovat kvašené zelí, je po vykvašení umístit nádobu do chladné místnosti a jednou za dva až tři týdny kontrolovat, zda je zelí pod vodou a zda je ve žlábku pod víkem zeláku stále voda, aby k zelí nemohl vzduch.
Hlávkové zelí je zelené a obsahuje mnoho vitamínu K. Jedna hlávka zelí veliká 17 cm obsahuje téměř 1000 mikrogramů vitamínu K. Když z této hlávky odtrhnete jeden list, tak bude obsahovat 25 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li čtyři listy zelí, tak máte vyčerpán limit pro daný den. Je li zelí naložené, tak pak jeden šálek kysaného zelí bude obsahovat 19 mikrogramů vitamínu K. Je li zelí červené, tak jedna hlávka velká 14 cm obsahuje 430 mikrogramů vitamínu K. Jeden list červeného zelí bude obsahovat 9 mikrogramů vitamínu K. Červeného zelí si můžete dopřát o něco více, než toho zeleného, které byste raději neměla používat vůbec.
Milá Kamčo,moc díky za super recept ...i když je dost složitý,kvašení je nej zpusob .Zrovna nakládáme zelí . až vyzkouším kapustu napíšu .....zelí je zajeté už desítky let. Zuzana
Dobrý den, pokouším se delší dobu si udělat rychlokvašené zelí, ale po dnu až dvou začne mít hořkou, nebo takovou divnou chuť. Čím by to mohlo být? Při jaké teplotě by měla nádoba se zelím být? Také by mě zajímalo, zda nejsou na trhu menší nádoby na kvašení zelí. Třeba čtvrt litru až půllitr.
Děkuji
Zelí je při Warfarinu problematické, protože obsahuje mnoho vitamínu K. Nejvíce vitamínu K má zelí bílé, kde stačí jen 4 listy a máte vyčerpaný veškerý limit. 4 listy bílého zelí v sobě obsahují 100 mikrogramů vitamínu K, přičemž limit při Warfarinu je 90 mikrogramů za den. Sníte li v jeden den tyto čtyři listy bílého zelí, tak již nemůžete jíst nic rostlinného původu. Červené zelí je na tom o trochu lépe a pro dosažení maximálního limitu je zapotřebí rovných deset velkých listů. Hodláte-li do svého jídelníčku nárazově zařadit červené zelí, tak můžete, ale v ten den omezte příjem jiné zeleně zbarvené zeleniny. Vycházejte z toho, že jeden list bílého zelí obsahuje 25 mikrogramů vitamínu K a jeden list červeného zelí obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K.
V červeném zelí je vitamínu K také poměrně hodně. Během léčby Warfarinem byste měla denně přijmout stejné množství vitaminu K a to 90 mikrogramů každý den. Čtvrka hlavy červeného zelí obsahuje právě 90 mikrogramů vitamínu K. Takže pokud přijímáte během dne i jiné potraviny s obsahem vitamínu K, tak jste již nad limit.
Já si kupuju kysané zelí u Alberta 500g v celofánové fólii a z něho si vymačkávám čerstvou šťávu. Je jí tam vždycky 1 až 1,5 deci a pytlík stojí pár korun.
