Peroxid na zalehlé ucho
Pokud máte zalehlé ucho, může být ucpané mazem, v tomto případě pak pomáhá jako první pomoc kysličník neboli peroxid vodíku. Kysličník nakapejte do ucha a nechte ho vyšumět, po vyšumění v uchu nešťourejte a druhý den opakujte proceduru, ušní maz se uvolní sám.
Zdroj: Zalehlé ucho
Na bílé zuby stačí soda a kysličník
Vše, co potřebujete pro bělení zubů, jsou jednoduché výrobky pro domácnost. Podívejte se v kuchyni do skříně, zda máte jedlou sodu, pokud ano, tak dáte 2 lžičky jedlé sody do mističky nebo šálku. Následně se podívejte, jestli máte v lékárničce peroxid vodíku.
Zdroj: Domácí bělení zubů
Použití
Jedlou sodu lze použít jako:
- součást kypřicích prášků do pečiva a šumivých prášků do nápojů;
- náhradu droždí do pečiva;
- neutralizaci poleptání kyselinou;
- všestranný čistič;
- dezinfekci;
- čistič připáleného nádobí (čištěnou plochu posypeme sodou a pokapeme pár kapkami peroxidem vodíku - kysličník, znovu posypeme a vyčkáme asi 90 minut, poté setřeme houbou);
- přísadu do koupelí;
- pohlcovač pachů;
- prací prostředek;
- změkčovač tvrdé vody;
- stabilizátor pH.
Zdroj: Med a soda bicarbona
Peroxid vodíku na plíseň nehtů
Peroxid vodíku je znám pro svou schopnost léčit řadu infekcí. Kysličník je pravděpodobně nejlevnějším známým lékem používaným k léčbě infekcí nehtů (plísňové infekce nehtů). Pozitivní účinek kysličníku na tyto infekce spočívá v jeho oxidačních a antiseptických vlastnostech. Doporučuje se namáčení infikovaného nehtu do roztoku pětkrát až šestkrát denně.
Velmi účinný je přírodní dezinfekční prostředek vyrobený z dílu octa a peroxidu, protože zrychluje hojení nehtu. Plíseň nehtů je velmi perzistentní a může vyžadovat další lékařská opatření. Radí se namáčení nohou či rukou (závisí na výskytu plísně) v jablečném octu a teplé vodě po dobu 20 až 25 minut. Taktéž je ideální použít tea tree olej či levandulový olej, které mají rovněž blahodárné účinky na léčbu plísně nehtů. Oba tyto oleje jsou zároveň antimykotiky.
Zdroj: Použití peroxidu vodíku v domácnosti
Co je to amonium
Jedná se o kypřicí prostředek zvaný také cukrářské droždí nebo dříve sůl z jeleního rohu, či jelení sůl. Preparát prodávaný nyní v obchodech je směs kyselého uhličitanu amonného a karbamidu amonného. Dříve býval připravován suchou destilací zvířecích odpadků, jako jsou kůže, kopyta, rohy (odtud také pochází jeho starší název). Později se začal připravovat sublimací síranu amonného s uhličitanem vápenatým. Je to jemný bílý prášek zapáchající po čpavku, poněvadž teplem disociuje na vodní páru, plynný amoniak a kysličník uhličitý, čímž těsto kypří. Do těsta se přidává rozmíchaný v tekutině nebo se rozválí válečkem mezi dvěma papíry a nasype přes jemné sítko do mouky. Hrubé amonium zanechává v pečivu nepravidelné póry a povrch pečiva není hladký. Na ½ kg mouky stačí 10 g. Používá se do pečiva nízkých tvarů (perníčky, nízké linecké), protože ve vyšších těstech zanechává nepříjemný pach po čpavku. Uchováváme ho ve sklenicích se zabroušenou zátkou, neboť se působením vlhkostí a kyslíku rozkládá. Dnes je k dostání v řadě drogerií a prodejnách potravin.
Zdroj: Amonium